Ahoj všem!
Uplynulo už pár měsíců od článku s technikami. Za tu dobu jsem vyzkoušela pár dalších a ráda bych se podělila s těmi, které podle mě byly nejvíce efektivní. :)
1) Opřete se zády třeba ke zde nebo k čemukoliv pevnému, dejte jednu ruku na břicho a druhou na hrudník. Poté začněte hluboce a pomaleji dýchat a vnímejte tlukot svého srdce. To srdce buší pro vás a proto, že obecně tělo dělá vše proto, aby zůstalo naživu. Proč to píšu? Protože spousta z nás, kteří jsme měli nebo míváme ataky, máme pocit, že umíráme, že nám selže srdce nebo že se zblázníme.
2) Zkuste pojmenovat, co konkrétně vás trápí a na 8 místech na těle 3x zaklepejte na jednom místě a u toho opakujte, co vás trápí, že si to uvědomujete a co proto děláte. Například: "cítím tlak na hrudníku, protože jsem se mi vybavily nepříjemné vzpomínky, ale snažím se do toho nedávat příliš mnoho emocí"
3) Uvědomte si, že vy nejste úzkost. Vy "jen" úzkost máte. Neztotožňujte se s touto emocí, jen ji přijměte, že tu aktuálně je a jednou zase odejde, nebo se aspoň zmírní.
4) Najděte ve své hlavě své "bezpečné místo". Vyberte si jakékoliv místo, nemusí to být nutně ani místo reálné. Zavřete oči, 5x hluboký nádech a výdech a poté se pokuste do toho místa přesunout.
Například: Louka u lesa, kterou obklopuje zvěř, můžu slyšet šumění stromů, zvuk větru, zpívání ptáků nebo i si k tomu představit i kouzelnou chaloupku, kde se můžete potkat s těmi, kteří už mezi námi nejsou a popovídat si s nimi.
5) Malovat na plátno, nejlépe (podle mého názoru) akrylovými barvami, které nám umožní barvy mezi sebou krásně míchat. Pokud nemáte představivost, podívejte se na internet, kde je spousta návodů pro začátečníky.
6) Zapisujte si to, co aktuálně cítíte, ohodnoťte intenzitu od 1-10. Rozepište se i o tom, co tomu předcházelo, kde ty emoce na těle nebo v těle cítíte a jak byste se tomuto mohli do příště vyvarovat nebo opět alespoň snížit tenzi.
7) Terapeutické dopisy, kterým se můžete na 100% svěřit, vypsat vše, co vás trápí, těší, čeho byste rádi dosáhli, co se vám nepovedlo a proč. Také můžete poslat takto vzkaz někomu, kdo vám chybí a nemůžete to konkrétní osobě osobně říct, ať už proto, že nejste v kontaktu, máte strach nebo už je jejich duše jinde.
Nic z toho není jednoduché, je často těžké i vstát z postele, existovat, natož se na něco soustředit. Pokud přijde moment, kdy budete energii mít, pokuste se alespoň o něco z toho. Vše se počítá a je to krok blíž ke svobodě. Nic není nemožné a žádná bouře netrvá věčně, nezapomeňte. Všem vám přeju hodně sil, štěstí a úspěchů na vaši cestě. Nevzdávejte se!
S láskou Terry P.D. ♥♥♥
Komentáře
Okomentovat