Přeskočit na hlavní obsah

Vaše energie patří primárně vám!

Ahoj všem! 

 

Spousta z nás se setkala s lidmi, o kterých jsme si mysleli, že jsou naši přátelé, partneři a začali jsme jim dávat více energie, než nám samým. Je čas na změnu. Jak řekla moje terapeutka, prvně musíme kyslíkovou masku nasadit sobě a až potom pomáhat druhým, protože v opačném případě zemřeme.  

 

Být sobec není nic špatného, pokud je to myšleno v naše dobro a do jisté míry. Život je moc krátký na to, abychom náš čas a energii plýtvali pro něco nebo někoho, kdo vám zpátky nic nedá. Dokážete si dát více, než ostatní lidé. Někdo vás pozve na akci, na kterou jít nechcete, je v pořádku odmítnout, i za cenu toho, že vás bude přemlouvat a v závěru vyjdete pro toho člověka jako “zrádce”.  

 

Nevymýšlejte výmluvy, narovinu stačí pouze říct nemám zájem, protože důvod proč něco nechcete dělat nebo někde být, je jen a pouze vaše věc. Tak proč se zbytečně trápit? Jen proto, aby si o vás někdo nemyslel něco špatného? Aby vás nepomluvil? To udělá stejně. Je to zkrátka typ lidí, která vidí jen sebe a své potřeby a vy je ve skutečnosti nezajímáte ani trochu. Jde jim jen o naplnění jejich potřeb. 

 

Pocit, že nikam nepatříte? V pořádku! Gratuluju, jste člověk, který vychází z řady a měli byste na to být pyšní, i když se spíš cítíte osaměle. Položte si otázku, stojí vám za to, být součástí skupiny lidí, která vám osobně nic nedává? Dost z vás řekne asi ano, protože je to přece lepší než být “outsider”. Ale vážně ne. Naučte se být sami, starejte se o svoje potřeby, buďte volní, dělejte to, co vás baví a naplňuje.  

 

Je normální být sám, dopřát si, co chcete, dělat věci, které vás dělají šťastnými. Nezapomeňte na to. Radši být sám než otrokem falešných duší. 

 

S láskou Terry P.D. ♥♥




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

SOUTĚŽ O DÁRKOVÝ POUKAZ DO NOTINA V HODNOTĚ 500KČ

 Přemýšlela jsem, proč rovnou neudělat hned ze začátku soutěž a udělat tak někomu radost. Mám v plánu souteže dělat i další v průběhu času. :) Jak vyhrát? do komentářů pod tento příspěvěk: 1) napiště o sobě 3 silné stránky 2) napište jednu věc, kterou byste chtěli v životě změnit 3) napiště, co vás naplňuje nebo vám dělá radost Výherce vyberu 2.12.2024 a vyhlasím ho zde na blogu, abychom se mohli spojit. S láskou Terry P.D. ♥

O mně

 Zdravím všechny, kteří přišli na můj blog. Jmenuju se Tereza a trpím panickou poruchou více než rok následkem zdravotního stavu a následném úmrtí mé velice blízké osoby, mého táty. Rozhodla jsem se začít psát blog, protože mi psaní pomáhá a  třeba vám moje příspěvky pomůžou nebo naopak se podělíte se mnou o vaše zkušenosti vy. Budou tu nejen moje záznamy o aktuálním stavu a pokrocích, ale i nějaké moje hobby či tipy na různé věci. Byla jsem předtím "normální" holka, která žila a užívala si to. Chodila jsem na yogu, procházky, poslouchala hudbu, vařila, pekla a spoustu dalších věcí. Jenže to vše se změnilo s první panickou atakou 25.9.2023, kdy jsem šla z obchodu domů a najednou se mi udělalo zle. Myslela jsem, že je to infarkt, protože mi bylo na omdlení, přestala jsem cítit nohy a neskutečně mě bolel hrudník. Když jsem s průběžnými zastávkami došla domů, tam se mi to už rozjelo naplno, kdy začalo neskutečně rychle bušit srdce a já myslela, že umřu. Byla mi přivolána záchran...

3 měsíce bez táty

  Tři měsíce bez našeho parťáka.. Pocitově je to jako 10 minut a neustále si myslím, že je to akorát špatný sen, ze kterého se probudím a bude zase vše při starém. Bohužel je to ale realita, se kterou se všichni musíme naučit žít. Úzkosti se začaly zvyšovat s nadcházejícími Vánocemi, protože to budou první Vánoce bez táty a to je pro nás nepředstavitelné, takže jsme se s maminkou dohodly, že tento rok Vánoce rušíme absolutně a budeme dělat, jako by ten den byl jako každý jiný. Ta bolest je moc velká na to, abychom ještě něco vymýšlely a nakupovaly. Spousta vzpomínek na každém kroku, při kterých se třeba i zasměju, jenže hned na to mi dojde ten fakt, že už to nikdy nezažiju. Ale jak zpívají v jedné písničce „dokud mám všechny tyhle vzpomínky okolo sebe, znamená to, že nikdy nebudu sám“, i když se tak cítím. Každopádně jsme s maminkou potřebovali mentální restart a tak jsme vyrazily do hotelu v Černé Hoře. Neskutečné, jak i jedna noc strávená tam, vám dok...