Přeskočit na hlavní obsah

"Kocovina" po panické atace ( panic attack hangover)

 

Ahoj všem!

Ráda bych tu vypsala něco o tématu, o kterém se u nás téměř nemluví a možná neví a tím je stav po panické atace. V zahraničí ho najdeme pod termínem „panic attack hangover“

 

Co to vlastně je?

-        Je to stav, který nastane poté, co „odejde“ panická ataka.

-        Jde o extrémní fyzické a emocionální vyčerpání, které u mě konkrétně trvá 1-3hodiny, ale je to dost individuální a u někoho to může být 30minut a u jiného i pár dní.

 

Jaké jsou časté potíže?

-        Extrémní únava

-        Bolest svalů či kloubů

-        Tlak nebo bolest v hlavě

-        Bolest i nepříjemný dusivý tlak na hrudi

-        Třes

-        Letargie

-        Nevolnost, bolest žaludku nebo i zvracení či průjem

 

Co s tím?

-        Nejvíc pomůže odpočinek/spánek

-        Pít více vody

-        Promluvit si o tom s někým, komu věříte nebo můžete využít linky důvěry (116 123 – nonstop)

-        Snížit cukr, nikotin, alkohol a samozřejmě i tvrdé drogy

-        Vzít si SOS prášek, který vám byl na tento problém předepsán

-        Ticho nebo klidná a pomalá hudba

-        Dopřát si maximální pohodlí

-        Pokud máte na to sílu, zkuste se projít nebo si jen sednout před dům

-        Nezapomeňte na kontrolované dýchání do břicha

 

Pro vás, co tímto procházíte, vám přeju, ať se minimálně sníží frekvence stavů a hlavně nezapomeňte, že to není smrtelné, i když kolikrát ten pocit tam je a hodně silný, ale nebojte, neumřete. Zkuste si nastavit i nějaký denní režim, který mě se potvrdil jako docela funkční nástroj, jak tyto stavy zmírnit a lehce zminimalizovat. Držte se, nikdy nejste sami a na vašich životech záleží.

 

S lásko Terry P.D.

 


 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

SOUTĚŽ O DÁRKOVÝ POUKAZ DO NOTINA V HODNOTĚ 500KČ

 Přemýšlela jsem, proč rovnou neudělat hned ze začátku soutěž a udělat tak někomu radost. Mám v plánu souteže dělat i další v průběhu času. :) Jak vyhrát? do komentářů pod tento příspěvěk: 1) napiště o sobě 3 silné stránky 2) napište jednu věc, kterou byste chtěli v životě změnit 3) napiště, co vás naplňuje nebo vám dělá radost Výherce vyberu 2.12.2024 a vyhlasím ho zde na blogu, abychom se mohli spojit. S láskou Terry P.D. ♥

O mně

 Zdravím všechny, kteří přišli na můj blog. Jmenuju se Tereza a trpím panickou poruchou více než rok následkem zdravotního stavu a následném úmrtí mé velice blízké osoby, mého táty. Rozhodla jsem se začít psát blog, protože mi psaní pomáhá a  třeba vám moje příspěvky pomůžou nebo naopak se podělíte se mnou o vaše zkušenosti vy. Budou tu nejen moje záznamy o aktuálním stavu a pokrocích, ale i nějaké moje hobby či tipy na různé věci. Byla jsem předtím "normální" holka, která žila a užívala si to. Chodila jsem na yogu, procházky, poslouchala hudbu, vařila, pekla a spoustu dalších věcí. Jenže to vše se změnilo s první panickou atakou 25.9.2023, kdy jsem šla z obchodu domů a najednou se mi udělalo zle. Myslela jsem, že je to infarkt, protože mi bylo na omdlení, přestala jsem cítit nohy a neskutečně mě bolel hrudník. Když jsem s průběžnými zastávkami došla domů, tam se mi to už rozjelo naplno, kdy začalo neskutečně rychle bušit srdce a já myslela, že umřu. Byla mi přivolána záchran...

3 měsíce bez táty

  Tři měsíce bez našeho parťáka.. Pocitově je to jako 10 minut a neustále si myslím, že je to akorát špatný sen, ze kterého se probudím a bude zase vše při starém. Bohužel je to ale realita, se kterou se všichni musíme naučit žít. Úzkosti se začaly zvyšovat s nadcházejícími Vánocemi, protože to budou první Vánoce bez táty a to je pro nás nepředstavitelné, takže jsme se s maminkou dohodly, že tento rok Vánoce rušíme absolutně a budeme dělat, jako by ten den byl jako každý jiný. Ta bolest je moc velká na to, abychom ještě něco vymýšlely a nakupovaly. Spousta vzpomínek na každém kroku, při kterých se třeba i zasměju, jenže hned na to mi dojde ten fakt, že už to nikdy nezažiju. Ale jak zpívají v jedné písničce „dokud mám všechny tyhle vzpomínky okolo sebe, znamená to, že nikdy nebudu sám“, i když se tak cítím. Každopádně jsme s maminkou potřebovali mentální restart a tak jsme vyrazily do hotelu v Černé Hoře. Neskutečné, jak i jedna noc strávená tam, vám dok...