Psaní si deníčku

Spousta z vás si teď možná říká, proč by si psali deníček, Když už nejste ve věku, kdy si spousta z nás do něj psala svoje velké tajemství, první lásky nebo jaký jsme měli den. Z mého pohledu je skvělé ho mít akorát už s trochu jiných obsahem, než jako když jsme byli malí.

Takže o čem vlastně psát? Například:

• můžeme si do něj přepsat naše afirmace

• plánování toho, čeho bychom rádi dosáhli

• každodenní 5 věcí, za které jsme vděční

• co nás potěšilo nebo naopak naštvalo

• to, jak se cítíme (tím můžeme pozorovat i náš vývoj

• co jsme za ten den zvládli

Třeba vás napadne i něco dalšího a vůbec bych se nebála se do toho naplno opřít. 😊

S láskou Terry P.D. ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

SOUTĚŽ O DÁRKOVÝ POUKAZ DO NOTINA V HODNOTĚ 500KČ

Přemýšlela jsem, proč rovnou neudělat hned ze začátku soutěž a udělat tak někomu radost. Mám v plánu souteže dělat i další v průběhu času. :) Jak vyhrát? do komentářů pod tento příspěvěk: 1) napiště o sobě 3 silné stránky 2) napište jednu věc, kterou byste chtěli v životě změnit 3) napiště, co vás naplňuje nebo vám dělá radost Výherce vyberu 2.12.2024 a vyhlasím ho zde na blogu, abychom se mohli spojit. S láskou Terry P.D. ♥

Další informace

O mně

Zdravím všechny, kteří přišli na můj blog. Jmenuju se Tereza a trpím panickou poruchou více než rok následkem zdravotního stavu a následném úmrtí mé velice blízké osoby, mého táty. Rozhodla jsem se začít psát blog, protože mi psaní pomáhá a třeba vám moje příspěvky pomůžou nebo naopak se podělíte se mnou o vaše zkušenosti vy. Budou tu nejen moje záznamy o aktuálním stavu a pokrocích, ale i nějaké moje hobby či tipy na různé věci. Byla jsem předtím "normální" holka, která žila a užívala si to. Chodila jsem na yogu, procházky, poslouchala hudbu, vařila, pekla a spoustu dalších věcí. Jenže to vše se změnilo s první panickou atakou 25.9.2023, kdy jsem šla z obchodu domů a najednou se mi udělalo zle. Myslela jsem, že je to infarkt, protože mi bylo na omdlení, přestala jsem cítit nohy a neskutečně mě bolel hrudník. Když jsem s průběžnými zastávkami došla domů, tam se mi to už rozjelo naplno, kdy začalo neskutečně rychle bušit srdce a já myslela, že umřu. Byla mi přivolána záchran...

Další informace

3 měsíce bez táty

Tři měsíce bez našeho parťáka.. Pocitově je to jako 10 minut a neustále si myslím, že je to akorát špatný sen, ze kterého se probudím a bude zase vše při starém. Bohužel je to ale realita, se kterou se všichni musíme naučit žít. Úzkosti se začaly zvyšovat s nadcházejícími Vánocemi, protože to budou první Vánoce bez táty a to je pro nás nepředstavitelné, takže jsme se s maminkou dohodly, že tento rok Vánoce rušíme absolutně a budeme dělat, jako by ten den byl jako každý jiný. Ta bolest je moc velká na to, abychom ještě něco vymýšlely a nakupovaly. Spousta vzpomínek na každém kroku, při kterých se třeba i zasměju, jenže hned na to mi dojde ten fakt, že už to nikdy nezažiju. Ale jak zpívají v jedné písničce „dokud mám všechny tyhle vzpomínky okolo sebe, znamená to, že nikdy nebudu sám“, i když se tak cítím. Každopádně jsme s maminkou potřebovali mentální restart a tak jsme vyrazily do hotelu v Černé Hoře. Neskutečné, jak i jedna noc strávená tam, vám dok...

Další informace

Terry PD

Prohledat tento blog