Terry PD

  Jsou další skvělý nástroj, jak si trochu pomoct. Nejlepší je, když si je vymyslíme sami, ale pokud nevíte co byste chtěli, nebo jak větu vytvořit, dám sem pár svých a pár obecných.   Jak často afirmace používat? Nejlépe každý den a stačí jednou. Pokud ráno, večer nebo kdykoliv jindy, už je na vás a jak vám to vyhovuje.   Moje afirmace, které opakuji 3x za sebou večer : • Jsem silná • Jsem zdravá • Vše zvládnu • Brzo bude zase lépe • Přiberu • Jsem plná pozitivní energie   Obecné afirmace: • Věřím ve své schopnosti a svůj potenciál • Jsem sebevědomý/á • Jsem vděčný/á za svůj život • Zasloužím si jen to nejlepší • Jsem obklopen/a skvělými lidmi • Jsem krásný/á • Jsem chytrý/á • Jsem klidný/á a sebejistý/á • Vše je tak, jak má být   Afirmace si opravdu můžete vytvořit jaké vám budou vyhovovat a pokud je neděláte, určitě doporučuju začít. Pro mě je to jistý způsob udržení si naděje.   S láskou Terry P...

  Ahoj všem, V tomto příspěvku bych se chtěla zaměřit na nejčastější příznaky / symptomy panické poruchy, ve kterém zmíním nejen ty, které jsem měla a mám ale zmíním zde i ty, které mají moji známý. Než je tu vypíšu, chtěla bych vám říct, že symptomy se mohou v průběhu měnit. Může jich dočasně být více, nebo méně.   Symptomy, které jsem poznala já: • dušnost • stažený krk • rozostřené vidění • pocit na omdlení / omdlení • stažený hrudník • stažený žaludek • reálný pocit, že umřu nebo, že nad sebou ztratím kontrolu • „výboje“ uvnitř těla • nekontrolovatelné škubání těla • derealizace • problémy s pamětí • bolesti těla, nejčastěji hlavy a zad • špatný spánek • zhoršené dýchání • nadměrné pocení • zrychlený dech i tep • pocit otupělosti • „zvonění“ v uších   Jaké jsou ještě další? Je jich opravdu hodně, takže zde vypíšu část. Pamatujte ale, že vám to neublíží, ani vás to neznežije. Jsou to „jen“ pocity, ...

  Tři měsíce bez našeho parťáka.. Pocitově je to jako 10 minut a neustále si myslím, že je to akorát špatný sen, ze kterého se probudím a bude zase vše při starém. Bohužel je to ale realita, se kterou se všichni musíme naučit žít. Úzkosti se začaly zvyšovat s nadcházejícími Vánocemi, protože to budou první Vánoce bez táty a to je pro nás nepředstavitelné, takže jsme se s maminkou dohodly, že tento rok Vánoce rušíme absolutně a budeme dělat, jako by ten den byl jako každý jiný. Ta bolest je moc velká na to, abychom ještě něco vymýšlely a nakupovaly. Spousta vzpomínek na každém kroku, při kterých se třeba i zasměju, jenže hned na to mi dojde ten fakt, že už to nikdy nezažiju. Ale jak zpívají v jedné písničce „dokud mám všechny tyhle vzpomínky okolo sebe, znamená to, že nikdy nebudu sám“, i když se tak cítím. Každopádně jsme s maminkou potřebovali mentální restart a tak jsme vyrazily do hotelu v Černé Hoře. Neskutečné, jak i jedna noc strávená tam, vám dok...