Ahoj všem! Pochybuju, že jsem někdy zažila náročnější a bolestivější rok, než rok 2024. Ani nevím, kde začít.. 3 hospitalizace na psychiatrii, sledování tatínka, jak trpí a odchází mu světlo z očí, ztráta 11kg, ztráta smyslu života.. I když jsem dávno dospělá, díky tátovi jsem si uchovávala i tu dětskou duši, ale jak odešel, tak jak kdybych dospěla z minuty na minutu a oficiálně začal můj dospělý život, plný vyřizování, zodpovědnosti a hlavně vyrovnávání se s jeho fyzickou nepřítomností. Před rokem touto dobou bychom s tátou chystali jednohubky a obložené talíře, jako každý rok. Dnes? Dnes sedím před notebookem a píšu tento článek, ve stavu prázdnoty, smutku, ale i naděje, že příští rok přinese aspoň trochu úlevy a navede mě na novou cestu života, která by mi vrátila chuť k životu a snížila fyzickou i duševní bolest. Asi bych si tu odložila i pár bodů toho, co mi tento rok vzal a dal. Vzal mi tátu, naději, sílu, váhu, ...
♥ Duševní zdraví, lifestyle a tipy ♥